Nákupem letounů L-39NG z Aera maďarská armáda vydělá, zlevní výcvik pilotů
Maďarsko řadu let provozovalo letouny z Aera Vodochody a má pro ně zázemí, říká expert na obranný průmysl Zsolt Lazar z budapešťského Centra pro euroatlantickou integraci a demokracii (CEID). Připomíná, že pro maďarskou vládní stranu Fidesz je obrana země klíčovou prioritou. Maďarsko by mohlo být vůbec první zemí, která si české proudové stroje koupí. Nabízí mu je společnost Omnipol, která spolu s maďarským finančníkem Andrásem Tomborem, Aero ovládá.
Maďarsko má také velmi dobrou zkušenost s původními L-39 Albatros. V roce 1993 získalo čtyřiadvacet těchto letounů z východního Německa a dvacítku provozovalo až do roku 2009. Celá flotila nalétala téměř třináct tisíc letových hodin. V Maďarsku je tedy zázemí pro letouny z Aera Vodochody. Konečně, a to je spíše politický důvod, pořízení L-39NG může podpořit spolupráci ve V4 a upevnit vazby s českou vládou.
V roce 1993 Maďarsko získalo osmadvacet nových stíhaček MiG-29 jako deblokaci ruského dluhu. V té době to byly skutečně špičkové stroje. Tudíž jejich provoz nebyl nějakým krátkodobým řešením. Vlastně bylo možné provozem těchto letounů odkládat pořízení nových stíhaček po celá desetiletí. Nicméně Maďarsko se po roce 2000 rozhodlo pro čtrnáct švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen a v roce 2012 ruské migy vyřadilo.
Bylo by hezké, kdyby L-39NG mohly nahradit MiG-29 nebo gripeny, ale jsou to zcela jiné letouny. L-39NG je ve svých bojových schopnostech docela omezené. Postrádá adekvátní radar a vybavení dalšími senzory využitelnými k útoku na cíle. Nicméně kdyby si to zákazník objednal, lze spoustu zbraňových systémů do letounu integrovat, byť samozřejmě za příslušný příplatek. Česko může L-159 ALCA, což je zkratka pro pokročilé lehké bojové letadlo, použít pro mnoho úkolů. Má o mnoho lepší bojové schopnosti, než L-39NG. Jde například o elektroniku pro detekci cílů. Skutečně může nahradit některé schopnosti nadzvukových bojových stíhaček.
Maďarské ozbrojené síly měly zastaralé vybavení. I před ustavením aktuálního vyzbrojovacího programu s názvem Zrinyi 2026 se do jejich schopností investovalo. Bylo to hlavně stíhačky Gripen. Přesto v maďarské armádě podobně jako v české přežívala sovětská technika a systémy Varšavské smlouvy ze šedesátých a sedmdesátých let. I kdyby nevznikl konflikt na Ukrajině nebo migrační krize, zvýšení vojenských výdajů by bylo nejenom potřebné, ale i urgentní.
Například z výzkumu maďarského Institutu pro strategická studia lze odvodit, že existenční jistoty jsou pro většinu Maďarů největší prioritou. Na druhém místě je pak veřejný pořádek a bezpečnost. Srovnáme-li výsledky šetření s údaji za předešlé desetiletí, důležitost těchto dvou faktorů poklesla v roce 2019 oproti významu environmentální bezpečnosti. Ale právě kvůli investicím do armády se maďarská veřejnost cítí nyní bezpečněji než v minulém desetiletí.
Zdroj: E 15