Nejznámější metodou, jak kompenzovat uhlíkovou stopu, je takzvané offsetování. Je to vlastně finanční podpora zalesňovaní, tedy výsadby stromů, které zachycují oxid uhličitý. Ale není to metoda jediná, dále může jít o sázení stromů, zachytávání uhlíku, nakupování emisních povolenek nebo podporu obnovitelných zdrojů a dalších k přírodě šetrných projektů. Způsoby jsou různorodé, některé se skutečně snaží o čistou kompenzaci, tedy o zachycení tolika emisí oxidu uhličitého, kolik daný subjekt vyprodukuje.

Ještě v roce 2019 se mohl letňanský závod francouzského koncernu Latécoère chlubit, že jako jediný na světě vyrábí dveře pro horní palubu největšího dopravního letadla světa Airbusu A380. Spolu s ukončením výroby legendární „třistaosmdesátky“ ale pražská divize Latécoère přišla o prestižní zakázku. To nejhorší ji ale potkalo loni, když pandemie vyvolala obří ztrátu i propouštění.

Evropská unie dosáhne svého klíčového cíle při snižování emisí skleníkových plynů s více než dvacetiletým zpožděním, pokud nezrychlí transformaci energetického sektoru. Vyplývá to ze studie italské elektrárenské společnosti Enel a fóra The European House – Ambrosetti. Evropská unie si stanovila za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle studie však bude tohoto cíle při současném tempu transformace dosaženo až v roce 2051.

Petrochemický holding Orlen Unipetrol chce do roku 2030 investovat do zelených projektů přes 30 miliard korun. Jde zejména o dekarbonizaci, snížení energetické náročnosti, důraz na obnovitelné zdroje, recyklaci plastů a používání pokročilých biopaliv.

Energetická skupina ČEZ zahájila poslední část modernizace vodní elektrárny Slapy. Ta v minulém roce vyrobila 227 milionů kWh a pokryla tak spotřebu přibližně 65 tisíc domácností.

Správce a provozovatel technologického areálu Letov v Praze-Letňanech, společnost Transfer Energy a.s., uvedl do provozu nabíjecí stanici pro elektroautomobily přímo v tomto areálu na severovýchodním okraji hlavního města.