Energetický výhled České republiky

České republice hrozí, že nestihne včas zajistit výstavbu nových elektráren za starší zdroje, které doslouží v příštích pětadvaceti letech. Vláda vsadila budoucnost energetiky na nové jaderné reaktory.

Do roku 2045 přijde Česká republika o třetinu své dnešní výroby elektřiny. Skončí většina uhelných elektráren, které nebudou splňovat emisní limity, neutáhnou platby za emisní povolenky nebo se je majitelům nevyplatí modernizovat. Kolem roku 2045 dožijí také nejstarší jaderné reaktory v Dukovanech. A to i v případě, že jim jaderný dohled prodlouží původně plánovanou životnost na krajní mez.

Dovoz elektřiny ze zahraničí není po roce 2040 reálný. Své zastaralé elektrárny zavírají totiž i další evropské státy. Některé – jako třeba sousední Německo – končí i s jádrem. A nově budované obnovitelné zdroje, alespoň při dnešním stavu technologie, nejsou schopny výpadek ve středoevropském regionu zcela nahradit. Další alternativa, plynové elektrárny, zase zvyšuje závislost Evropy na dováženém ruském plynu. A není také jasné, jak se bude do budoucna vyvíjet jeho cena.

Proto česká vláda vsadila na jádro. Jedinou reálnou cestou k náhradě končících zdrojů je podle vládních stratégů stavba nových velkých reaktorů. První má vyrůst v Dukovanech kolem roku 2040. Už teď se ale objevují varovné signály, že stát nestihne tak komplikovanou stavbu za 20 let připravit a vybudovat. Stanovisko nové komisařky pro energetiku, estonské exministryně hospodářství Kadri Simsonové, nelze odhadovat vůbec. Energetice se ve své dosavadní kariéře nevěnovala.

/Zdroj: zprávy seznam/